Klíčové úkoly dětského vývoje
V různých fázích růstu procházíme konkrétními tématy. Jejich zvládnutí — nebo naopak nezvládnutí — se podílí na utváření naší psychiky a do určité míry i naší tělesné stavby. Každé dítě je sice jiné, přesto lze vypozorovat obdobné znaky typické pro určitá vývojová období. Díky tomu můžeme zobecnit témata a úkoly, kterými dítě prochází.
Aby mohlo dítě svými přirozenými vývojovými milníky projít dobře, je nesmírně důležité, jak mu v tom pomáhají jeho nejbližší. Celý tento vývojový proces je na interakci s nejbližšími okolím zcela závislý.
Vznik obranných mechanismů
Pokud se nepodaří, aby dítě prošlo těmito stadii bez zádrhelů, případně je-li mu zdravý rozvoj jeho „primární osobnosti“ blízkými znemožněn, vytvoří si obranu. Vznikají různé mechanismy, které chrání jeho křehkou duši před opětovným zraňováním.
Tyto reakce přímo odpovídají aktuálním možnostem dítěte — novorozenec má obranný repertoár mnohem užší než čtyřleté dítě. Způsob obrany, který dítě využije při neuspokojení svých přirozených potřeb, mu pak zůstává jako základní schéma pro řešení obtížných situací. Toto nevědomé schéma si pak nese až do dospělosti.
Svalový pancíř a sekundární osobnost
Energeticky orientovaný Reich i Lowen spojili tyto obranné mechanismy s tvorbou tzv. svalového pancíře. Ten nás sice ochraňuje před opětovným prožíváním traumatizujících událostí, zároveň nás ale velmi limituje.
-
Zabraňuje nám reagovat spontánně a pružně. Tak, jak by si daná situace zasloužila.
-
Nemůžeme reagovat přirozeně (ze své primární osobnosti), ale máme k dispozici jen omezené obranné prostředky.
Tento svalový pancíř postupně spoluvytváří naši „sekundární osobnost“. Bývá časté, že si svou primární — zdravou, přirozenou, spontánní a jen nám vlastní — osobnost už ani neuvědomujeme nebo jen částečně. Žijeme tak, jak nám náš psycho – fyzický pancíř dovolí. To je cena za jeho ochranu.
Cesta k plnému žití
Úkolem body-psychoterapie je tento pancíř odhalit a postupně ho rozmělňovat. V bezpečném prostředí se můžeme postupně setkávat se s vlastní primární osobností. Přijmout ji, posílit a poskytnout jí vše, co potřebuje.
Je to proces náročný a často bolestivý, představuje však cestu k plnému žití naší skutečné osobnosti.
Jak člověk prochází jednotlivými vývojovými etapami a jejich typickými tématy, vytváří si při nepříznivých podmínkách poměrně stálé formy pancíře. Právě ty tvoří základ Reichovy charakterologie.
Na základě těchto vývojových milníků pak rozlišujeme následující typy charakteru:
V následujících článcích je postupně popíšu.