V terapii si povídáme, ladíme se na téma, na emoce s ním spojené, pojmenováváme, hledáme příčiny, souvislosti, a pokud je tomu situace nakloněna, zaměřujeme se též na tělesné prožívání, které úzce s našimi emocemi souvisí.
Dle individuálního terapeutického záměru, směřování procesu a potřeb klienta, se spojujeme s tím, jak tělo v určité situaci/emoci reaguje, co se v něm děje a s tímto prožitkem nadále pracujeme. Ať se jedná o techniky bez dotyku (např. role play, práce v poli rodinného systému, příp. svých kvalit, promítnutí emocí v prostoru, focusing, biorelease monolog, imaginace, kresba atd.) nebo při terapii využijeme dotyk, vč. biodynamických masáží. Razantnější průběh může mít vegetoterapie, kdy pomocí vytváření odporu provokujeme vybití emočního náboje na tělesné úrovni. Velmi jemný dotyk však může přinést také až nečekaně hluboké procesy. Vše se děje v souladu s momentálními tělesnými a psychickými impulsy a potřebami klienta, tak, aby jeho emoce mohly dostat bezpečně na povrch, volně se vyjádřit a zpracovat tím nejpřirozenějším způsobem.
Buď jsme zaměřeni na aktuální téma, avšak často nás toto aktuální téma svým emočním nábojem přenese někam do naší minulosti. Možná jsme tam zažívali něco, co mělo vliv naše chování a prožívání, které nás teď v životě trápí. V terapii se pak můžeme postupně setkávat se svou „primární osobností“. S tou, kterou bychom žili, kdybychom měli již od raného dětství ty nejlepší podmínky pro náš plnohodnotný rozvoj – absolutní pozornost, lásku, bezpodmínečné přijetí, dostatek kontaktu, správně nastavené hranice atd. Většina z nás takové štěstí neměla a jako ochranu jsme si vytvořili tzv. „sekundární osobnost“, která může a nemusí být nyní uvědomovaná. Má v sobě vzorce chování, vnímání a prožívání, které nám za určitých okolností a v určité době byly užitečné, pomohly nám např. něco zvládnout, přežít, vydržet, snést. Neumožňují nám teď však pružné, spontánní reagování, vnímání sebe a okolního světa je „zakaleno“ nějakými předpoklady, projekcemi. Propadáme se třeba do nepříjemných stavů, pocitů. Zraňují nebo dráždí nás reakce našeho okolí. Případně cítíme, že nežijeme v souladu sami se sebou, nerozumíme sami sobě, naše vzorce, očekávání v různých vztazích nefungují, atp.
Terapie je proces, kdy se dotýkáme bolavých témat, zvědomujeme si je, pojmenováváme a snažíme se o jejich pozitivní zpracování. Postupně tak znovu-objevujeme a podporujeme svou primární osobnost, naše skutečné Já, jeho potřeby, pravé životní nastavení, svůj potenciál a zdroje.
Pozn.
Ctím Etický kodex psychologické profese a dodržuji jeho zásady.
Pravidelně navštěvuji supervize, abych mohla předávat svým klientům ze sebe to nejlepší.
Objednat se